Jak na malý byt

Málokdo má rád stísněné prostory, prostory, přeplněné nábytkem a věcmi. Pokud z nějakých důvodů potřebujeme bydlet v malém bytě, jak to udělat, abychom se v něm cítili dobře, měli vše, co potřebujeme a zůstal nám pocit volného prostoru?
 
První věcí, kterou bychom měli udělat, je rozvržení prostoru. U malého bytu je to ještě důležitější než u velkého. Na co vše potřebujeme prostor: spaní, jídlo, vaření, pracovní koutek, sezení. Dobře poslouží tužka, papír a metr. Vše si změřit a rozvrhnout ještě před nákupy. Je třeba se nebát i malý prostor rozčlenit, tak aby každý koutek sloužil svému účelu.
útulná pracovna 
Tipy:
 
1.      spaní
Spánek je důležitou součástí života. Kvalitní spaní nám umožňuje cítit se odpočatí. Proto i do malého bytu by měla přijít postel, na které se dobře spí. Řešením jsou rozkládací pohovky. Při nákupu je ale třeba dát pozor na to, aby byly určeny pro každodenní spaní. V tomto případě je lepší si  připlatit a koupit skutečně kvalitu. A pěkná, dobrá rozkládací pohovka nám zároveň poskytne prostor pro sezení.
 
2.      Úložné prostory
Ty bývají v malých bytech oříškem. Záleží samozřejmě i na výšce stropů – ale je dobré uvažovat o závěsných skříňkách a poličkách, vestavěných skříních na míru. Pokud je to jen trochu možné necpat vše na podlahovou plochu a vybírat takový nábytek, který je dobře vnitřně řešený a poskytuje dostatek prostoru.
 malý podkrovní byt
3.      Jídelní stůl
Dnes jsou již naštěstí k dostání nejrůznější skládací stolky a barové pulty. Barový pult je dobrým řešením, pokud potřebujeme zároveň oddělit kuchyňský a obývací prostor. Skládací stůl je nejlepší, když je možno ho upevnit ke stěně a jen jednoduše sklápět. Pokud vybereme pěkný, i po jeho složení bude ozdobou interiéru. Skládání by mělo být jednoduché, abychom časem neměli tendenci nechávat stůl raději rozložený.
 
4.      Pracovní prostor
V malém bytě není obvykle prostor na velký, mohutný psací stůl. Pracovní koutek se dá řešit celkovou malou pracovní „stěnou“, která má v sobě poličky na dokumenty a drobnosti i pracovní plochu pro psaní a počítač. Nebo stolem, který jde jednoduše rozkládat či vysouvat. Pro práci si tak můžeme prostor zvětšit a v době, kdy nepracujeme, nám stůl nebude zbytečně zabírat místo.

Author Category Byt

Škola jízdy na kole

Jízdu na kole se snad každý učí v raném dětství. Pamatuji si ten den, kdy mi rodiče sundali zadní kolečka, takže udržet rovnováhu bylo jen a jen na mě. Přemohla jsem strach, že se rozplácnu na asfaltu, a šlápla jsem do pedálů. „Jé, já jedůů“, křičela jsem radostí. A ta radost mi zůstala do dnes. Jízdu na kole zbožňuji, a jen co na jaře začne vykukovat sluníčko, které svými paprsky rozpustí poslední sníh, už dofukuji pneumatiky, které po zimě změkly, a vyrážím na první vyjížďky.

A jak jste na tom vy? Že na kole neumíte? Nebo že se ve svém věku již bojíte? Nevěště hlavu, Škola kola vás naučí dokonalé jízdě na kole, takže se budete moci přidat k vášnivým cyklistům a vyrazit na první jarní vyjížďku.

Co to Škola kola vlastně je?
Škola jízdy na kole je něco jako autoškola, akorát se zde nebudete učit řídit automobil. Naučíte se zde dokonale ovládat jízdní kolo pod vedením zkušených trenérů. Mnoho z vás na kole jezdit neumí vůbec, anebo se z nějakého důvodu bojí. Pokud se chcete naučit ovládat jízdní kolo, zbavit se nejistoty a strachu, získat pocit jistoty v terénu, či se naučit novým kouskům, přihlaste se do Školy jízdy na kole.

Co vás Škola kola naučí?
1.       Teoretickou výuku správné techniky jízdy na kole.
2.       Odstranit chyby a naučit se správně a efektivně ovládat kolo.
3.       Správnou údržbu a mytí kola.

Pro koho Škola jízdy na kole je?
Možná byste si mysleli, že na kole se učí jezdit jen malé děti. Ale kdepak! Obecně sice platí, že co se v mládí naučíte, ve stáří jako když najdete. Ale ne každý z nás měl v mládí možnost naučit se jezdit na kole. A věřte, že nikdy není pozdě. Takže se může přihlásit opravdu každý!
·         Děti od věku pěti let – naučí se držet balanc, pořádně šlapat i brzdit.
·         Začátečníci – odnaučí se dělat chyby a naopak se naučí správně zvládat základní prvky.
·         Vrcholoví sportovci – mohou se přiučit lepším výkonnostním technikám.

Škola kola je pro všechny věkové kategorie. Zdejším cílem je naučit se dělat co nejméně chyb, abychom na kole neohrožovali sebe ani ostatní, kteří se také vydali do přírody na kolo nebo jen pěšky.

Uschování peněz

Někdo si peníze schová pod polštář, do kredence i na nejrůznější originální a prapodivná místa. Lidé mají různé nápady kam peníze uschovat, nad některými nám zůstává až rozum stát. Nejčastější skrýši jsou různé nádoby, schované peníze pod kobercem na dně skříně, do knížek a podobně.
spousta peněz
Co s větší hotovostí udělat?
Větší hotovost můžete uschovat u banky
Pronajměte si bezpečností schránku, kam můžete vložit veškeré své cennosti včetně větší peněžní hotovosti. O své finance se nemusíte obávat a můžete klidně spát. Za uložené cennosti odpovídá banka. Nemusíte se obávat prozrazení důvěrných informací. Tak jako lékaři podléhají lékařskému tajemství zrovna tak banky podléhají tajemství bankovnímu. Pronájem bankovních schrán není zrovna často používanou službou, ale za zvážení tato možnost úschovy peněz jistě stojí. Za tuto poskytnutou schránku počítejte s poplatkem za pronájem. Poplatek většinou závisí na hodnotě uschovaných cenin.
Nechcete-li využít služeb banky, nabízí se možnost uschovat peníze u notáře, kteří vám tuto službu zajistí.
Mnozí z vás určitě využijí namontování bezpečnostního trezoru. Vybrat si můžete z trezorů zabudovaných do zdi nebo trezorů samostatně stojících. Trezory můžete zvolit i podle druhu otvírání. Ty jednodušší disponují mechanickým zámkem u těch složitějších typů je k otevření využíváno zadání numerického kódu.
Určitě každý ve svém bytě najde na umístění trezoru vhodné a nenápadné místo.Pro větší bezpečí vašich uložených peněz dbejte na to, aby o umístění trezoru věděli jen ti nejpovolanější.
bezpečnostní trezor

Počítejte s tím, že pořízení trezoru není úplně levná investice, ale pořád je tato varianta lepší než řešit krádež vaší hotovosti. Pořizovací cena se odvíjí od skutečnosti, jaký typ trezoru si vyberete.

Většina trezorů je ohnivzdorná, takže i v případě požáru bude vaše finanční hotovost chráněna.

Jak se liší chodítko pro holčičku od toho pro chlapečka

Jakmile se naše dítě začne stavět na vlastní nohy, většina rodičů přemýšlí o tom, jak mu celou situaci usnadnit. Je vidět, že batole by rádo chodilo, ale ještě se na nohách po delší dobu neudrží. Aby svému dítěti pomohli, kupují rodiče nejrůznější chodítka. O co se jedná?

 

V podstatě jde o obvykle plastové konstrukce s kolečky, kam se děťátko posadí. Nohama dosáhne na zem, takže když pak dělá pohyby napodobující chůzi, pohybuje se i celá konstrukce a ono s ní. Navíc vzhledem k robustnosti celého zařízení nehrozí, že si dítě ublíží, ani když do něčeho narazí.

 

choditko3

 

Navíc přední strana obvykle slouží i jako jakýsi stoleček, kde si může náš potomek například malovat, nebo kam mu můžeme dát třeba přesnídávku. A je fakt, že naprostá většina dětí si chodítka brzy zamiluje. A není divu, koneckonců jim rapidně zvýší mobilitu i dosah. Kam se musely dříve namáhavě batolit, často za cenu mnoha pádů, jsou dnes díky chodítku za pár vteřin.

 

Nemůžeme se tedy divit, že se jedná o zařízení, které je mezi rodiči hodně žádané. A jako u každého podobně poptávaného produktu, existuje i zde poměrně velká škála modelů. Můžeme je rozdělit do několika kategorií, ale to nejzákladnější je na chodítko pro holčičku a pro kluka.

 

Můžeme se ptát, čím se vlastně od sebe liší. Přeci jen, v téhle době jsou jejich postavy prakticky stejné, a tak tomu bude ještě po mnoho dalších let. Proč tedy potřebují odlišné typy chodítek?

 

choditko4

 

Odpověď zní, že nepotřebují. Pokud se podíváte pozorně, zjistíte, že prakticky jediný rozdíl je v barvě a případně doplňcích. Zatímco to holčičí je obvykle světle růžové, zdobené případně mašličkami a podobně, ty pro kluky bývají modré. Jejich ozdobou bývají například nejrůznější pruhy a podobně.

 

Jak je vidět, toto rozdělení existuje pouze kvůli rodičům. Dítě v tomhle věku ještě nemá takové preference, aby si řeklo, zda se mu víc líbí modrá či růžová.

 

Ať tak či tak, neměli bychom naše dítě nutit do stereotypů ani v tomto věku.Přeci jen se jedná už o něco překonaného, ne?