Mnozí z nás si ještě pamatují klasické stojany na kola, vyrobené převážně z ohýbaných železných prutů ve tvaru písmene „A“, které zdobily mnohá místa našich měst ať už to bylo před obchody, školami, úředními budovami, nebo před zmiňovanými nádražími či výrobními podniky. Ve srovnání s dnešním cyklistickým provozem, ať už vyplývá z praktických, či rekreačních pohnutek, lze říct, že množství kol se v našich městech příliš nezměnilo. Co se ale evidentně změnilo je množství vhodných zařízení, kde lze jízdní kolo pohodlně a bezpečně „zaparkovat“
Proč to dřív šlo a teď to najednou nejde?
To je spíše otázka politická, kterou by nám jistě někdo po politické a ekonomické linii vysvětlil. To ale cyklistům nepomůže. Takže není možno se zbavit dojmu, že jsou prostě někdy lidé odpovědným institucím tak trochu „šumafuk“ a že problém je hlavně v lenosti a hlavně lhostejnosti a nevšímavosti vůči potřebám lidí, ať už je to nakupující, nebo cestující, či zaměstnanec, dopravující se do práce na kole.