Rubrika: Vzdělání

Stupně vzdělání

V naší zemi máme rozděleny školy do různých kategorií, přičemž jednou z nich je třeba střední škola. Čím vyšší stupeň, tak tím více je jeho zvládnutí pochopitelně náročnější. Proto je vhodné věnovat se vzdělání už od mala, protože dost věcí na sebe navazuje. Hlavně je důležité už na prvním stupni naučit se efektivně učit,  což se nám vlastně hodí celý život. Jsou totiž děti, které si dost pamatují dost z vyučování a domácí přípravě s moc nevěnují.

Potíž je v tom, že ji budou později opravdu potřebovat, takže není vhodné ji vynechat ani na počátku. Základní školu sice jde dokončit bez nějakého namáhavého učení, ale na střední škole už to tak snadné není, a navíc k dokončení je zapotřebí složit maturitní zkoušku. Vysoká škola je kapitola sama o sobě, protože veškeré odpovědnost je na nás a musíme se opravdu snažit, abychom ji dokončili. Odměnou je vyšší šance na zaměstnání, které nás bude bavit a bude slušně zaplaceno.

Náročné období

Ne vždy je vše zalité sluncem, takže pro nás může nastat těžké období. Není snadné, když máme třeba nějaké potíže v osobním životě, a ještě k tomu máme testy a projekty do školy. Je důležité nenechávat nic na poslední chvíli. Klidně si své povinnosti pište do poznámek v mobilu. Dobře si promyslete, jak je budete plnit, abyste zvládli všechno a s dobrým výsledkem. Některé úkoly jsme schopni dokončit za večer, ale projekty můžou být záležitostí klidně na týdny.

Co se týče učení, tak u něj záleží na množství látky. Když jí je hodně, tak je lepší učit se postupně a nezapomínat také na opakování, protože nás mozek získané vědomosti postupně zapomíná. Potíží může být motivace, protože někdy se nám opravdu nic nechce. Abychom si od školy odpočinuli, tak si můžeme zajít třeba do přírody, čímž si pročistíme hlavu. Následně se nám mnohem snadněji nabývají nové vědomosti a pomůže nám to taky k lepší psychické pohodě.

Jízdu na kole se snad každý učí v raném dětství. Pamatuji si ten den, kdy mi rodiče sundali zadní kolečka, takže udržet rovnováhu bylo jen a jen na mě. Přemohla jsem strach, že se rozplácnu na asfaltu, a šlápla jsem do pedálů. „Jé, já jedůů“, křičela jsem radostí. A ta radost mi zůstala do dnes. Jízdu na kole zbožňuji, a jen co na jaře začne vykukovat sluníčko, které svými paprsky rozpustí poslední sníh, už dofukuji pneumatiky, které po zimě změkly, a vyrážím na první vyjížďky.

A jak jste na tom vy? Že na kole neumíte? Nebo že se ve svém věku již bojíte? Nevěště hlavu, Škola kola vás naučí dokonalé jízdě na kole, takže se budete moci přidat k vášnivým cyklistům a vyrazit na první jarní vyjížďku.

Co to Škola kola vlastně je?
Škola jízdy na kole je něco jako autoškola, akorát se zde nebudete učit řídit automobil. Naučíte se zde dokonale ovládat jízdní kolo pod vedením zkušených trenérů. Mnoho z vás na kole jezdit neumí vůbec, anebo se z nějakého důvodu bojí. Pokud se chcete naučit ovládat jízdní kolo, zbavit se nejistoty a strachu, získat pocit jistoty v terénu, či se naučit novým kouskům, přihlaste se do Školy jízdy na kole.

Co vás Škola kola naučí?
1.       Teoretickou výuku správné techniky jízdy na kole.
2.       Odstranit chyby a naučit se správně a efektivně ovládat kolo.
3.       Správnou údržbu a mytí kola.

Pro koho Škola jízdy na kole je?
Možná byste si mysleli, že na kole se učí jezdit jen malé děti. Ale kdepak! Obecně sice platí, že co se v mládí naučíte, ve stáří jako když najdete. Ale ne každý z nás měl v mládí možnost naučit se jezdit na kole. A věřte, že nikdy není pozdě. Takže se může přihlásit opravdu každý!
·         Děti od věku pěti let – naučí se držet balanc, pořádně šlapat i brzdit.
·         Začátečníci – odnaučí se dělat chyby a naopak se naučí správně zvládat základní prvky.
·         Vrcholoví sportovci – mohou se přiučit lepším výkonnostním technikám.

Škola kola je pro všechny věkové kategorie. Zdejším cílem je naučit se dělat co nejméně chyb, abychom na kole neohrožovali sebe ani ostatní, kteří se také vydali do přírody na kolo nebo jen pěšky.

Systém vzděláván í v ČR není třeba nijak do detailů připomínat. Poslední rok mateřské školky a následujících devět let na škole základní, jsou roky povinné docházky pro každé dítě. Tak to říká zákon. Co je před a po, je jen a pouze volba dětí a rodičů. Zdálo by se logické, že co se týče předškolního vzdělávání, více logicky o osudu svých dětiček rozhodují rodiče. Co se týče odchodu ze základní školy, měl by se adolescent více podílet na tom, jaký bude jeho osud. Mnohokrát tomu tak není a to dokonce ani po odchodu ze středoškolského vzdělání. Podle všeho to není úplně ideální. To i z toho důvodu, že rodiče mohou být často méně soudnými. Nevidí, jaké koníčky jeho potomek vyhledává, co ho zajímá a také jaký má prospěch ve škole.
Trendem dnešní doby je vysoká škola pro každého!
Začíná to už po zmiňované základní škole. Kluk by chtěl být třeba automechanikem, protože se zajímá a auta a to mu jde, což se úplně o učení říct nedá. Maminka si tohle nechce nechat líbit, jak by to vypadalo, kdyby její dítě nemělo vysokou školu a snad ani maturitu?!
Mnohokrát se potom děti trápí na těžkých středních školách a gymnáziích, pokud se dostanou dál, jdou na vysokou školu, protože to chtějí rodiče a navíc nevědí co se životem.
Je nutno připomenout, že pokud bude mít vysokou školu každý, tak tituly, tak nějak ztrácejí hodnotu. No a dalším problémem je, když všichni budou mít vedoucí funkce, tak koho vlastně budou vést. Trend, který požaduje po každém jedinci, aby měl dlouholeté vzdělání, protože to od něj prostě společnost požaduje, se začíná odrážet všude.
Některé výuční obory to nutí ke zrušení a manuální profese mají problém a na tyto pracovní pozice přijímají alespoň cizince. Dalším mínusem je to, že málo mladých lidí pracuje, protože všichni studují dlouhá léta. Někteří samozřejmě marně. Přitom fyzická práce a zejména obory jako truhlář nebo zedník, se stávají velmi vyhledávanými profesemi a jejich zaměstnanci mají kolikrát vyšší platy než vyšlí vysokoškoláci bez potřebné praxe.
Nesmyslem proto je řídit se tím, co po nás požaduje společnost. Rodiče by tyto pocity se svými dětmi měli sdílet, ale nesmutnět, když dítě nechce jít na studijní obor, ale výuční. Naopak je potřeba podpory a navíc maturita i vysoká škola se dá dodělat vždycky. Jednou budete na svoje dítě pyšní tak jako tak. Nejdůležitější je, aby z něj vyrostl slušný člověk, který se svou prací dokáže uživit!