Mezigenerační bydlení bylo trendem v dobách minulých, kdy mnozí stavěli dvojdomky s tím, že až děti vyrostou, alespoň jedno bude se svou rodinou bydlet ve společném domě s rodiči. Ten z nás, kdo se již oženil nebo vdal, ví, že to není moc dobré řešení, a že je to mnohdy nejrychlejší cesta, jak se v rodině rozhádat. Každý člověk potřebuje své soukromí a rodiče jednoho z manželů ho můžou dost narušit, mají totiž tendenci svým dětem stále dávat nechtěné rady a podobně.
Ovšem jsou i rodiny, kterým tento způsob bydlení nečiní zvláštní potíže a v rodině mají stále pěkné vztahy. Klíčem k úspěchu je totiž uvědomit si naplno své role a dodržovat určitá pravidla. Obě rodiny by si měli uvědomit, že obytná část té druhé je pro ně nedotknutelná. Je nutné plně respektovat soukromí a na návštěvu chodit jen, když jste vyzváni. To platí jak pro rodiče, tak ale i pro mladý pár. Jejich dítě bylo celý život zvyklé chodit ke svým rodičům bez nějakého ohlášení, bydlí-li v dvougeneračním domku, musí si uvědomit, že rodiče jsou teď sousedé a plně respektovat jejich soukromí. Respektováním soukromí se myslí i záležitosti, které můžeme v druhé domácnosti občas slyšet, jako jsou například hádky partnerů nebo křik na děti. Ani k těmto věcem není vhodné se vyjadřovat a už vůbec ne chlácholit děti, kterým bylo zrovna vynadáno. Pokud uvidíte, že vaše vnoučata jsou za něco kárána, v žádném případě do toho nevstupujte, ať souhlasíte či nikoliv. Myslete na to, že to nejsou vaše děti a nemůžete se nikdy stavět mezi ně a jejich rodiče.
O společné prostory se starejte a uklízejte je spravedlivě. Je lepší společnou chodbičku vytřít dvakrát než vůbec. O zahrádku také pečujte citlivě, klidně péči ponechte na té rodině, kterou to baví a pokud to baví rodiny obě, domlouvejte se a doplňujte se. Zpravidla to bývá tak, že čím jsou rodiče starší, tím více prací na zahradě připadne mladé rodině. Při dodržování pravidel, tak nemusí být mezigenerační bydlení zkázou pro dobré rodinné vztahy, ale může naopak dobře fungovat.